Z šuplíků sběratelů

            (vzpomínka na Zdeňka Šímu)

Výstava proběhla ve dnech   

30. června - 31. srpna 2022

Vzpomínka na vernisáž:

Úvodní slovo k vernisáži:

  RNDr. Karel Žižkovský

Ze šuplíků sběratelů

         Dovolte mi, abych v úvodu ocitoval slova z Knihy Kazatel, k níž se často vracím reálně i v myšlenkách. V kapitole třetí, nazvané „Všechno má svůj čas“ kazatel shrnuje veškerá moudra vztahující se k našemu životu: je čas budovat (sbírat dodávám), čas smát se s kamarády, čas objímat, čas hledat a nacházet, čas milovat své přátele, čas pokoje, čas vzpomínat. A tak budu dnes, až si po zahájení budete prohlížet vybrané skvosty ze sběratelských šuplíků, vzpomínat, upřímně vzpomínat na přátele a kamarády, kteří už nejsou mezi námi. Na samém začátku vzpomenu na tiskaře, laskavého a usměvavého člověka Zdeňka Šímu, bojovníka s těžkou nemocí a optimistu do poslední chvíle života. Právě on pro některé z vystavených autorů pečlivě tiskl a patřili mezi jeho přátele. Eva Hašková a poezie jejích pražských motivů, čistota grafického zpracování, mistrovská znalost grafických technik. Jindřich Pileček. I ten patřil k Šímou obdivovaným umělcům; Zdeněk rád pohladil jeho grafické plotny se zajímavými motivy a skvěle je vytiskl. Ten dnešní list „Stěhovák letního kina“ k nim bezesporu patří. U „holek Válových“ byl vždy vítaným hostem, žel na dnešní výstavě máme je lístek Jitky Válové, na němž zachytila vše v pohybu. Mezi tiskařskými válci Šímovy satinýrky projela i matrice Ludmily Jiřincové s námětem dívky. Svůj půvab nezapřou listy Hany Čápové.

         Tolik o umělci tiskaři Zdeňku Šímovi, který mi bude stále chybět, zvláště pak jeho úsměv a optimismus. Druhou část vystavených listů vzniklých v jiných tiskařských oficínách zahájím skvostným grafickým listem nesoucím název „V čtyřúhelníku“, jehož autor Pavel Sukdolák nás opustil 12. června letošního roku. Jeho grafika je nenapodobitelná, nese všechny prvky Sukdolákova rukopisu a je barevnou lahůdkou na dnešní výstavě. K těm dříve zemřelým připojme Albína Brunovského, jehož list „Prvý jarný deň“ už nese červenou tečku, tedy našel svého obdivovatele. Neméně zajímavé jsou listy Josefa Lieslera, Jana Baucha, Františka Buranta i Jaroslava Šerých. Ten rád pracoval v tiskařské dílně v Říční ulici, kde realizoval i obě vystavené litografie, o jejichž kvalitě nelze pochybovat. Karel Šafář se zamiloval do pražských mostů a věží a rád je na svých listech, které si většinou sám tiskl, půvabně zaznamenal. Také Alena Antonová si sama tiskla většinu grafických listů zpracovaných převážně technikou suché jehly s dotyky barevných valérů tam, kde je potřebovala mít. Obě vystavené kytice jsou svědectvím o jejím talentu. K autorům, na něž můžeme také jen vzpomínat, patří i František Ronovský, jehož list „Matka“ je důkazem o lásce syna ke své mamince. Výjimečný list, výjimečný už proto, že František si raději dal „šňupeček“ tabáku, než aby pracoval na grafických listech. Obraz, veliký obraz, to ano, ale grafických listů není mnoho. Proto ten dnes vystavený list je příjemnou vzácností vydanou v nakladatelství Lyra Pragensis. Sochař Peter Oriešek nabízí „Fausta“ a ten reliéfní list je stejně zajímavý jako jeho filozoficky promyšlené sochy.

         Vrátíme-li se do světa živých grafiků které najdeme na dnešní výstavě, pak dáme přednost slovenským umělcům, jak slušnost velí a první autorkou bude sběrateli vyhledávaná Katarína Vavrová. Její list s názvem „Muzika“ určitě potěší nejen sběratele hudebních motivů. Komáčkovy listy nesou jeho typickou, možná i trochu provokující barevnost, ale nezapřou Martinovu grafickou zručnost a nápaditost při řešení kompozičního celku, v němž právě barevnost má své nezanedbatelné místo. Prvním z českých umělců je Jiří Brázda a jeho „Madona“ dokazuje, že grafik se dovede mistrovsky vypořádat s každým motivem, přesto že slečny, převážně odhalené, hrají v jeho tvorbě prim. Maková pole Františka Hodonského upozorňují, že autor, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze řeší plochu svým osobitým způsobem a stejně jako u Komáčka musíme přiznat, že barva pro něj má prvořadý význam při řešení plochy každého obrazu, kresby i grafického listu. Poslední list na dnešní výstavě patří významné grafičce Jaroslavě Pešicové. Opět nezaměnitelný rukopis, náročná grafická technika a ukázka kvalitního tisku z dílny bratří Dřímalů. Snad výběr grafických listů ze šuplíků sběratelů potěší nejen kupující, ale i ostatní přítomné, na něž se nedostane. Třeba příště budou mít více štěstí.

         V úvodu jsem se zmínil, že výstava je věnována tiskaři Zdeňku Šímovi a grafiku Pavlu Sukdolákovi, kteří nás opustili v nedávné době, ale jistě nám dnešní výstava připomene i ostatní zemřelé umělce a ti živí budou určitě potěšeni, že měli čest být v tak dobré společnosti. Začal jsem knihou Kazatel, a tak se k ní ještě jednou v závěru vrátím: je čas žít, čas milovat, čas vzpomínat, čas sbírat, čas mluvit, čas mlčet…