Na pomoc Hollaru
Prodejní výstava z darů předních grafiků a sběratelů
Úvodní slovo k vernisáži: Bohuslav Šír
Řekl bych, že jedna z mála pozitivních událostí roku 1917 bylo založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar pod vedením Tavíka Františka Šimona. Jmého spolku nebylo vybráno náhodně. Nenapadá mě jiné, jež by mělo ve své době takový zvuk v evropském kontextu jako jméno grafika Václava Hollara. Mezi zakládajícími členy spolku byli kromě zmíněného Františka Šimona například František Bílek, František Kysela či (pro změnu) Jan Konůpek.
Za dlouhá léta existence sdružení jím prošla a prochází řada dalších velkých i menších jmen české grafiky. Spolek, který přečkal i protektorát, zvládl nucené přerušení své činnosti mezi léty 1971 a 1989. Ostatně to nebyl jediný, který semlela normalizace.
Dnešní výstava v Hotelu Villa se řadí ke stovkám výstav, které členové spolku Hollar za ta dlouhá léta měli. Když jsem nahlížel do seznamu výstav, které pořádalo přímo Sdružení českých umělců grafiků Hollar, upoutaly mě, jako člena České unie karikaturistů, některé ze samých počátků jeho činnosti. Jsou to výstavy dnes zapomenutého grafika a hlavně humoristy Huga Boettingera alias Dr. Desideria. Měl jich na svém kontě víc než grafici, jejichž jména stále máme v paměti a jejich práce ve sbírkách. V současnosti, myslím, bude členem Sdružení asi jen jeden autor kresleného humoru. Jeho práci tu samosebou snadno najdete.
Tímto oslím můstkem se už dostávám k tomu, co zde dnes a v následujících týdnech můžete vidět. Přinášíme vám nejen výběr mnoha známých jmen, ale i přehlídku nejrůznějších grafických technik.
Je to například v současnosti nepříliš často užívaná mědirytina, které se Hollar věnoval už v mládí. V Hotelu Villa nám ji nabízí Karel Zeman.
V roce 1666 vydal Václav Hollar příručku pro grafiky o technice leptu. Nejspíš ji Milan Bauer, Hana Čápová, Jan Kavan a Pavel Sukdolák nečetli, ale její autor by je určitě za vystavená díla pochválil.
Tím naše nabídka tisku z hloubky nekončí. Různé možnosti suché jehly předvádějí práce Tomáše Hřivnáče, Vladimíra Komárka a Bohunky Waageové.
Několika zde zastoupeným autorům nestačila jedna technika pro tisk z hloubky a kombinovali jich hned několik. Jsou to Jiří Brázda, Karel Demel, Eva Hašková, Michal Novák a Marie Michaela Šechtlová.
Václav Hollar neznal ke své škodě litografii, kterou až o mnoho let později vynalezl jiný pražský rodák Alois Senefelder. Zastupuje ji na naší výstavě nejpočetnější skupina výtvarníků – Karel Beneš, Daniela Benešová, Xenia Hoffmeistrová, Jaroslav Králík, Oldřich Kulhánek, Ivana Lomová, Josef Mžyk, Pavel Sivko, Jiří Slíva a Eva Vlasáková. Co jméno, to jiný přístup k tomuto tisku z plochy.
Může nám být líto, že Václav Hollar neznal ani linoleum. Mohl by vytvořit stejně zajímavé grafiky jako Josef Liesler nebo třeba Miloš Sláma, Petr Palma a Pavel Piekar. Díla této trojice potkáte cestou do patra, kde najdete stejnou pozornost zasluhující linoryty Zbyňka Hraby.
Nakonec nejmladší grafickou techniku zastupuje jediný autor. Serigrafii vytvořil Boris Jirků.
Připomínám, že některá darovaná díla zůstala v deskách k nahlédnutí. Neznamená to, že by byla méně zajímavá a kvalitní, ale stěny Hotelu Villa nejsou bohužel nafukovací. I tak na nich naleznete více děl, než obvykle.
Na závěr bych podotkl, že záleží i trochu na vás (a vašich peněženkách), aby Sdružení českých umělců grafiků Hollar neskončilo svou existenci v chudobě podobně jako ten jehož jméno nese.
Výstava proběhla ve dnech
5. března – 30. dubna 2026
